Měla jsem přes víkend chuť na něco, na co je potřeba jen málo ingrediencí a něco, v duchu „zpět ke kořenům“ tak, jak jsme se tomuto tématu věnovali včera v blogu KOŘENY.
Ano, stále stejně i dnes používáme ingredience, které byly stovky let jediné k dispozici, kdy nebylo moc na výběr a k vymýšlení.
16 let v Toskánsku mě velmi poznamenalo a je pravda, že to, co jíme, ochutnáme nebo to, co jenom provonělo ulice města ve kterém jsme jako děti vyrostly, poznamená naše DNA.
Právě kvůli tomu jsem vás dnes chtěla vzít zpět do mého mládí. Ukázat vám (a ochutnat) to, co jsem jako malá holka z české rodiny prožívala.
Farinatu jsme u nás doma tak často nevařili, ale hlavně v zimě jsme ji kupovali v pekárně, když jsme s rodiči chtěli jít na pár hodin k moři nadechnout se čerstvého vzduchu.
Je nutné říkat, že pekárna z naší ulice provoněla několik bloků kolem?
Shodou náhod, přímořské městečko, kam jsme často jezdili za naší kamarádkou Giovannou se jmenuje Cecina, které dalo původ jménu cizrna.
Dnes si připravíme tento nízký slaný koláč zvaný Farinata di ceci (výslovnost farinata di čeči). Jméno je odvozeno od slova „farina“ (mouka) a ceci (cizrna). Osobně považuji tento pokrm, připravený z cizrnové mouky, vody a olivového oleje za naprosto výjimečný a unikátní.
Farinata je typické italské jídlo, původem z Janova (region Ligurie), kde se mu v lokálním nářečí říká „fainà“. A vzhledem k tomu, že Janov (Genova) byl vždy důležitým přístavním městem, nemohla farinata vzniknout nikde jinde než na moři.
Netrvalo dlouho a tato tenká pochoutka se rozšířila po celé Itálii. Najdeme ji pod různými jmény jako oblíbené „street food“ v mnoha italských regionech – Ligurie (fainà, turtellassu), Piemont (belécauda), Toskánsko (cecìna, torta di ceci, torta), Sardinie (fainé) a dokonce i ve Francii, především na Azurovém pobřeží (socca), na Gibraltaru (calentita), v Argentíně (la fainá) a v Uruguay (el fainá).
INGREDIENCE
- 300 gr cizrnová mouka
- 900 ml studená voda
- 100 ml extra panenský olivový olej
- 10 gr sůl
PŘÍPRAVA
Tradičně se farinata peče při vysokých teplotách v troubě na dřevo a v měděné formě. Její tloušťka má být nejméně 5 mm, ale nesmí přesáhnout 1 centimetr. V domácím prostředí nám postačí elektrická trouba a nepřilnavý plech. Klasická farinata je velmi bohatá na olej. Některé recepty uvádí až 200 ml olivového oleje na 300 gramů mouky. K získání chutné a křupavé placky je 100 ml oleje podle mého názoru dostačujících. Pokud si chcete snížit množství oleje doporučuji dno plechu vyložit papírem na pečení.
Recept je možné obohatit a před pečením farinatu posypat rozmarýnem, cibulí a jarní cibulkou anebo v polovině pečení pokrýt čerstvým sýrem, gorgonzolou, salsicciou anebo sardelovou pastou.
BUON APPETITO!
Pokud tento postup vyzkoušíte, dejte mi vědět! Zanechte komentář níže nebo přidejte fotografii a značku #monicooks na Instagramu.
Moc ráda uvidím vaše MoniCooks dobroty!
