Mým druhým domovem je Toskánsko.
Toskánsko je v mém srdci, v mých žilách, v mé kultuře. Je pravdou, že místo, kde člověk vyroste, zůstává vryté v DNA a ve všech smyslech.
V dětství člověk do sebe nasává všemi smysly jako houba a je to snad proto, že má méně povinností, předsudků a odpovědnosti, a vůně, chutě a krajiny zůstanou v jeho nitru uloženy po celá léta a jakmile jsou znovuobjeveny, vracejí se jako šílené … (pokračuje níže)
Tentokrát jsem se rozhodla věnovat svůj čas pouze nejdůležitějším lidem, lidem, se kterými jsem si mohla odpočinout a kteří mi ukázali, jak krásný je život i jen díky obyčejným zážitkům, jako je si pochutnat na klasickém “Bistecca alla Fiorentina” doprovázeným dobrým červeným vínem, nákup čerstvých květin v neděli ráno nebo západ slunce, jehož záře se odráží na dómu v Sieně uprostřed zcela opuštěného náměstí a za zvuku zvonů tlukoucích v rytmu mého srdce. (pokračuje níže)
A také první objetí, polibky, pohlazení a pohledy milovaných lidí, kterých nám už měsíce nebylo dopřáno a které potvrzují, že vášeň žít naplno každý den, i když s tisíci omezeními, dělá život jedinečným.
Vaše Moni
(pokračuje galerie fotek)
