Díky karanténě letošní Velikonoce nějak více prožívám. Ani ne tak z náboženského hlediska, ale čistě jako záminku k vaření, zdobení, k zaměstnání mysli a především k zaplnění času.
Jsem pevně přesvědčena, že jakmile se vrátíme k normálnosti, vše bude upozaděno a prostor a čas, který nyní věnuji přípravám do absolutních detailů, bude následně věnován jinýmvolnočasovým aktivitám. (pokračuje níže)
Blog bude jednoho dne sloužit také jako deník, který bude připomínat, co jsem dělala a jak jsem emocionálně prožívala ubíhající dny. Mezi prací z domova, úklidem, vztahy a různými závazky nikdy nenastala chvíle, kdy bych se nudila a možná to nakonec byla taková moje terapie, abych zvládla tohle období pokojně.
Jednoho dne, jak se znám, se budu smát a dělat si legraci sama ze sebe, až budu svým přátelům vyprávět, že jsem v roce 2021 krájela uši čokoládovým zajícům, z bonbónů vyráběla hnízda s vajíčky nebo dokonce modelovala sendviče ve tvaru králíků!
Všechno je součástí procesu, kalibrací své rovnováhy se neustále vyvíjíme. Je nutné, nebrat věci ani sebe moc vážně!
Vaše Moni
